Otevřený dopis občanům USA od prezidenta Nicoláse Madura
13.2.2019 Nicolas Maduro
Pokud něco rozhodně vím, tak to, že jde o prostý lid, protože jsem stejně jako vy muž z lidu. Narodil jsem se a byl jsem vychován v chudé čtvrti v Caracasu. Byl jsem zformován v žáru bojů občanů a odborů ve Venezuele, ponořené do vyloučení a nerovnosti. Nejsem žádný magnát; pracuji myslí a srdcem. Dnes mám velkou výsadu vést novou Venezuelu, založenou na modelu inkluzivního rozvoje a sociální rovnosti, který comandante Hugo Chávez vytvářel od roku 1998, inspirován odkazem Simona Bolívara.
Žijeme dnes na historické křižovatce. Jsou to dny, které budou definovat budoucnost našich zemí, stojíme na prahu volby mezi válkou a mírem. Vaši národní představitelé ve Washingtonu chtějí k hranicím přivést stejnou nenávist, kterou zaseli ve Vietnamu. Chtějí podniknout invazi a intervenovat ve Venezuele – a tvrdí, stejně jako tehdy – že je to ve jménu demokracie a svobody. Ale je to lež. Vykládají o uchvácení moci ve Venezuele, ale to je stejná lež, jako když tvrdili, že Irák má zbraně hromadného ničení. Je to falešný argument, ale může mít dramatické důsledky pro celý náš region.
Venezuela je země, která na základě ústavy z roku 1999 velmi rozšířila demokracii lidu, která je participační a protagonistická, a to bezprecedentním způsobem, takže dnes je Venezuela jednou ze zemí, v níž bylo uspořádáno nejvíce voleb za posledních 20 let. Možná se vám nelíbí naše ideologie, nebo to, jak naše společnost vypadá, ale existujeme, a jsou nás miliony.
Adresuji tato slova občanům Spojených států amerických, abych je varoval před závažností a nebezpečím, že určité skupiny v Bílém domě mají v úmyslu napadnout Venezuelu, což bude mít nepředvídatelné důsledky pro mou zemi a celý americký region. Prezident Donald Trump také hodlá narušit důstojné iniciativy k zahájení dialogu, které prosazují Uruguay a Mexiko s podporou společenství CARICOM, za účelem mírového řešení a dialogu v zájmu Venezuely. Víme, že pro dobro Venezuely musíme zasednout k diskusi, protože odmítnout dialog znamená zvolit cestu síly. Mějte na paměti slova Johna F. Kennedyho: „Nikdy nejednejme ze strachu. Ale nikdy se nebojme vyjednávat.“ Ti, kteří nechtějí dialog, se bojí pravdy?
Politická netolerance k venezuelskému bolívarskému modelu a touha po našich obrovských zdrojích ropy, minerálů a jiném velkém bohatství podněcují mezinárodní koalici, vedenou americkou vládou, aby se dopustila vážně šílenství a vedla vojenský útok na Venezuelu pod záminkou neexistující humanitární krize.
Venezuelský lid bolestně trpí sociálními zraněními, způsobenými zločinnou obchodní a finanční blokádou, která se ještě zhoršila tím, že nám byly zabaveny a uloupeny naše finanční zdroje a aktiva v zemích, které se připojují k tomuto šílenému útoku.
A přesto díky našemu novému systému sociálního zabezpečení, který se přímo zaměřuje na nejzranitelnější skupiny naší společnosti, jsme hrdí na to, že jsme země na americkém kontinentě, která má vysoký index lidského rozvoje a nízkou nerovnost.
Americký lid musí vědět, že tato komplexní mnohotvará agrese je prováděna naprosto beztrestně, a že zcela jednoznačně porušuje Chartu Organizace spojených národů, která výslovně staví mimo zákon hrozbu nebo použití síly, mezi jinými principy a záměry, kvůli míru a přátelským vztahům mezi národy.
Chceme být nadále obchodními partnery obyvatelstva Spojených států, tak jako tomu bylo během celé naší historie. Politici ve Washingtonu jsou naopak ochotni poslat své syny a dcery, aby zemřeli v absurdní válce, namísto toho, aby respektovali svaté právo venezuelského lidu na sebeurčení a zachování suverenity této země.
Stejně jako vy, občané Spojených států, i my Venezuelané jsme vlastenci. A budeme bránit naši domovinu celou svou duší. Dnes je Venezuela sjednocena, a jednohlasně křičí: Požadujeme zastavení agrese, která se snaží udusit naši ekonomiku, a pokouší se sociálně zadusit náš lid; rovněž žádáme zastavení vážných a nebezpečných hrozeb vojenské intervence proti Venezuele.
Apelujeme na dobrou duši americké společnosti, která je obětí svých vlastních lídrů, aby se připojila k naší výzvě k míru. Buďme všichni jednotní proti podněcování k válce a válce samotné.
Ať žije americký lid!
Nicolás Maduro
Prezident Bolívarovské republiky Venezuela
————————————————————————————————————-
Je to pochopiteľne zaujatý pohľad, pretože Maduro ako prezident Venezuely je súčasťou sporu o jej budúcnosti, ale patrí k objektívnemu poznaniu „vypočuť si obe strany“. Podľa mojich informácii jeho hlavný oponent, predseda parlament, Guaido prekročil červenú čiaru v tom že sa vyjadril pozitívne k pozvaniu amerických vojakov do Venezuely za účelom „ochrany demokratického zriadenia„. Ti ktorí si pamätajú rok 1968 u nás (a pozývanie cudzích vojakov Varšavskej zmluvy na ochranu socialistického zriadenia), vedia o čom hovorím. Ale už aj predtým sa choval v rozpore s ústavou a v podstate si Guaido chcel uzurpovať moc ako diktátor. Ani Maduro však nie je nejaký veľký demokrat.
Kedže som zažil socializmus na vlastnej koži, nie je mi sympatický ani lavicový Maduro, ale práve preto sa mi zdá dôležité poznať aj tie informácie, ktoré nie su prefiltrované našimi médiami.